Občan Podnikatel Turista
Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie
Kaple sv. Floriána Kaple sv. Anny Kaple P. Marie Einsiedelnské Úvodní strana
Kolej piaristů
Česky Deutsch English Česky Deutsch English
Architektura
Kostel sv. Jakuba Většího Kostel sv. Archanděla Michaela Městská radnice Zámek Kolej piaristů Palác princů Pohledová zeď
Architektura města Ostrova
Románská architektura
Nejstarší stavební památkou města je kostel sv. Jakuba Většího z let 1224-1226. Původně farní, dnes hřbitovní kostel sv. Jakuba se řadí k severozápadní skupině českých pozdně románských kostelů. Nad pravoúhlým presbytářem se původně vypínala chórová věž. V hlavním průčelím obráceném k jádru někdejší osady je ve vstupu do lodi osazen románský ústupkový portál.

Gotická architektura
Již koncem 13. století došlo ke vzniku nového sídliště na vyvýšeném místě na levém břehu říčky Bystřice, kde se dnes nachází historické centrum. Město bylo založeno na pravidelném půdorysu s protáhlým obdélníkovým náměstím a pravidelnou uliční sítí. Nejvýznamnější gotickou památkou města je kostel sv. Archanděla Michaela. Původní stavba kostela sv. Mikuláše, později zasvěceného sv. Archandělu Michaelovi, pochází z poslední čtvrti 13. století. Z té doby je zachován tympanon vstupního portálu se slepými kružbami a křížová klenba podvěží (dnes sakristie). K obdélné lodi je volně připojena věž, ve spodní části čtyřboká s osmibokou nástavbou. Síňové trojlodí s vestavěnými emporami sklenuto síťovou žebrovou klenbou, presbytář klenbou hvězdicovou. Zřejmě již v prvé polovině 14. století bylo město ohrazeno pevnými hradbami s dvěma věžovými branami. Poslední viditelné úseky městských hradeb jsou dochovány pod kostelem sv. Archanděla Michaela a u objektu fary.

Renesanční architektura
Na náměstí stojí městská radnice, jejíž jádro pochází pravděpodobně ze druhé poloviny 14. století. Přízemí radnice bylo zcela otevřené a systémem arkád uzpůsobené na tržní halu. Po požáru roku 1567 byla radnice renesančně přestavěna s  dodatečně vloženou střední věží. Při této přestavbě bylo přízemí zaklenuto křížovými klenbami s výraznými hřebínky. Významnou památkou renesanční architektury je rovněž křestní kaple přistavěná k lodi farního kostela sv. Archanděla Michaela, zaklenutá sklípkovou klenbou. Kolem náměstí se nacházejí jednotlivé měšťanské domy s gotickými sklepy a renesančními klenbami původně volného podloubí. Nejvýznamnější z nich jsou domy čp. 9, 18, 20 a naproti domy čp. 42, 44, 45. Na místě staršího, zatím neznámého sídla nechal vybudovat, zřejmě Kašpar Šlik, na přelomu 15. a 16. století renesanční zámek jako rezidenci ostrovské větve Šliků.

Barokní architektura
Nejvýraznějším slohovým projevem Ostrova je baroko. Ještě v době třicetileté války dal upravit starý Šlikovský zámek nový majitel ostrovského panství vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský. Velkorysá stavební činnost vyvrcholila v  úpravě zámecké zahrady, nazývané tehdy osmým divem světa. Na okraji města vybudoval vévoda rodové mauzoleum, kde byl roku 1665 pohřben. Jeho ovdovělá manželka Anna Magdaléna zde založila v roce 1666 kolej piaristů. Areál zvaný "Posvátný okrsek" byl postupně doplňován souborem kaplí. V letech 1685-1690 nechal vévoda Julius František před Šlikovským zámkem přistavět nový Lauenburský zámek a v zahradě Velký letohrádek. Barokní výstavba vyvrcholila za nového majitele panství Ludwiga Wilhelma markraběte bádenského a jeho manželky Franzisky Sibylly Augusty, rozené vévodkyně sasko-lauenburské. V té době byl přistavěn třetí zámek bádenský, zvaný Palác princů, zámecká zahrada byla upravena v duchu vrcholného baroka a vstup byl uzavřen skvostnou Bílou branou. Ze strany zámecké zahrady byla fronta zámku doplněna o tzv. Pohledovou zeď. Barokní stavitelství se promítlo i v samotném městě. Ukázkou je dům čp. 9 s reliéfem Madony z doby kolem roku 1700 a dům čp. 44 s malbou Madony. Významným příkladem pozdně barokní architektury je dům čp. 53 s neckovými a valenými klenbami.

Klasicistní architektura
Příkladnými ukázkami klasicistní architektury v Ostrově jsou kaple sv. Jana Nepomuckého s otevřenou sloupovou předsíňkou z roku 1827 v zámeckém parku a oranžerie u Paláce princů. Jedinečně zachovaným klasicistním domem je dům čp. 122 s  hrázděným patrem.

Architektura historizujících slohů
Po zhoubných požárech druhé poloviny 19. století dostávaly fasády domů podobu tehdy módních, historizujících slohů. Svou novogotickou tvář získala po požáru v roce 1866 i radnice. U obytných a veřejných budov převládala novorenesance. Příkladem může být dům čp. 10 na Starém náměstí a zejména první lidová a měšťanská škola, dnes Městský dům dětí a mládeže, z let 1897-1902.

Architektura secese, Heimatstilu, Art Decó a moderny
Již na rozhraní 19. a 20. století docházelo k rozšiřování města východně a severozápadně od budovy železničního nádraží. Vznikaly zde ucelené lokality drobných solitérních vil. Nejvýznačnějšími secesními vilami jsou domy čp. 292 a čp. 294 na Jáchymovské ulici. Secesní dekor, většinou jednoduchý a střízlivý, se projevil i na řadě dalších fasád ve vlastním historickém jádru města, na Starém náměstí čp. 11, čp. 12 a čp. 13 a v Dlouhé i Žižkově ulici. Příkladem tzv. Heimatstilu s tradičním hrázděním ve štítu je dům čp. 18. Architekturu Art Decó zastupuje v ostrově zejména dům čp. 15 na Starém náměstí, dále vila čp. 127 místního stavitele Hugo Schöberla v Zahradní ulici z roku 1914 a vila Mudr. Grosse čp. 320 v Nádražní ulici od architekta Karla Ernstbergera z roku 1925. V Hroznětínské ulici byl v letech 1928-1931 postaven podle návrhu karlovarského architekta Adolfa Merreticha okresní starobinec, dnešní Poliklinika s vysokými atikovými obloučkovými štíty.

Architektura socialistického realismu (SORELA)
V souvislosti s těžbou uranové rudy vyrostlo ve volné krajině, v bezprostřední blízkosti starého Ostrova, v letech 1946-1960 nové město. Dominantním objektem je zde zejména Dům kultury na Mírovém náměstí z let 1954-1955 s monumentálním sloupovým portikem a lodžií, obchodní dům Brigádník, Pošta, restaurace Družba a dále V. Základní škola, dnes Škola J. V. Myslbeka, objekty jeslí a mateřských škol. Svým uceleným architektonickým výrazem se nové město v Ostrově řadí mezi nejvýznamnější příklady souborů architektury 50. let 20. století v České republice.

text: Mgr. Lubomír Zeman