Občan Podnikatel Turista
Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie
Kaple sv. Floriána Kaple sv. Anny Kaple P. Marie Einsiedelnské Úvodní strana
Kolej piaristů
Česky Deutsch English Česky Deutsch English

Aktuality
15.1.2009 Informace o slevách poskytovaných na koncerty v klášteře:
S občanským sdružením Zájmová skupina důchodců, Svazem postižených civilizačními chorobami, Svazem diabetiků a Svazem postižených civilizačními chorobami v Ostrově byla dohodnuta sleva vstupného na koncerty v klášteře takto: zájemci si mohou zakoupit vstupenky po předložení průkazky nebo potvrzení o zaplacení členského příspěvku (Zájmová skupina důchodců Ostrov) pouze ale v předprodeji. Před představením na místě nebude sleva již poskytována.


2.1.2009 Adventní a vánoční program v klášteře
Výstava betlémů ostrovských sběratelů v kostele Zvěstování Panny Marie se v adventním
a vánočním čase konala již podruhé. Tentokrát se počet vystavovaných exponátů zdvojnásobil. Vystavovatelé paní Janischová, Nováková, Pincová, pánové Nekola, Písačka, Lesser, Dům dětí v Karlových Varech, Ústav sociální péče pro mentálně postižené v Mariánské a další zapůjčili 96 exponátů.
Do výstavy se zapojily i ostrovské děti, do soutěže o nejzajímavější betlém byly přihlášeny práce z Domu dětí a ostrovských škol. Anketním hlasováním byly nakonec vybrány dva betlémy. První místo a dárkový poukaz na 500 Kč od Domu kultury Ostrov získala školní družina při ZŠ J.V.Myslbeka pod vedením paní vychovatelky Perutkové, druhou cenu – klipy na obrázky v hodnotě 400 Kč od firmy Exiram z Chodova obdržela 4.S J.V.Myslbeka, žáky vedla paní učitelka Frostová.
Obohacením programu v předvánočním čase byl Adventní koncert Souboru pražských trubačů v čele s uměleckým vedoucím Josefem Svejkovským. Nádherné zvuky dechových nástrojů doplnil pan Svejkovský poutavým vyprávěním o starých tradicích v Podbrdsku spojených s vánočním vytrubováním ponocného.
Na Štěpána si zazpívali a zahráli v klášterním areálu dospělí i děti u Jesliček. Očekávali jsme původně, že si přijdou poslechnout rodiče a známí, ale nakonec přišlo 90 svátečně naladěných posluchačů!
Výstava skončila, vánoční svátky jsou již za námi ale již máme tajné tipy na další rok.
Pokud by někdo věděl o zajímavém betlému, vánočním svícnu, či jiném exponátu, se kterým by se na další výstavě chtěl pochlubit a podělit s ostatními, může se celý rok až do listopadu ozvat vedoucí kláštera Věře Čarné, tel. 353 800 523, e-mail: carna@dk-ostrov.cz


13.12.2008 Ohlédnutí za adventním programem v klášteře
Výstava betlémů ostrovských sběratelů v kostele Zvěstování Panny Marie se v adventním a vánočním čase konala již druhým rokem. Tentokrát se počet vystavovaných exponátů oproti loňsku zdvojnásobil, napočítali jsme 96 betlémů (jména vystavujících jsou uvedena na: www.klasterostrov.cz). Do výstavy se letos zapojily i ostrovské děti, do soutěže o nejzajímavější betlém byly přihlášeny práce z Městského domu dětí a mládeže i ostrovských škol. Anketním hlasováním vybírali nejzdařilejší betlém samotní návštěvníci; oceněny byly dva exponáty. První místo a dárkový poukaz na 500 Kč od Domu kultury Ostrov získala školní družina při ZŠ J. V. Myslbeka pod vedením Jarmily Perutkové, druhou cenu, klipy na obrázky v hodnotě 400 Kč, obdržela ZŠ J. V. Myslbeka (soutěžící žáky vedla učitelka Jaroslava Frostová). Obohacením programu v předvánočním čase byl také adventní koncert Souboru pražských trubačů v čele s uměleckým vedoucím Josefem Svejkovským. Nádherné zvuky dechových nástrojů doplnil Josef Svejkovský poutavým vyprávěním o starých tradicích v Podbrdsku spojených s vánočním vytrubováním ponocného. Na Štěpána si zazpívali a zahráli v klášterním areálu dospělí i děti u Jesliček. Očekávali jsme původně, že si účinkující přijdou poslechnout spíš jen jejich nejbližší, ale nakonec přišlo 90 svátečně naladěných posluchačů!
Výstava skončila, vánoční svátky jsou dávno za námi, ale již máme tajné tipy na další rok. Pokud by někdo z čtenářů věděl o zajímavém betlému, vánočním svícnu či jiném exponátu, se kterým by se za rok chtěl pochlubit a podělit se s ostatními, může se až do listopadu tohoto roku ozvat vedoucí kláštera Věře Čarné (tel. 353 800 523, e-mail: carna@dk-ostrov.cz). Dům kultury děkuje všem vystavovatelům za zapůjčení betlémů ze svých sbírek.

red


12.12.2008 Svateb v klášterním areálu přibývá
V uplynulém roce se v ostrovském klášterním areálu uskutečnilo několik svatebních obřadů a svatebčané byli s výjimečným prostředím i atmosférou velmi spokojeni. Stále více snoubenců touží uspořádat si svůj svatební obřad právě v klášterním areálu a množí se dotazy zájemců, jak v takovém případě postupovat.
Důležité je objednat si obřad včas, nenechávat volbu termínu na poslední chvíli. V klášterním kostele se konají také koncerty, výstavy a jiné kulturní akce, v kaplích bývají bohoslužby, proto nejsou tyto prostory vždy volné. Nejvhodnějším začátkem je návštěva klášterního areálu, při které si snoubenci mohou vybrat místa, ve kterých by chtěli obřad mít, a poté zamluvit termín svatby. Poté je ještě nutné požádat na matrice o zadání obřadu. Poplatek stačí zaplatit při bezprostředním jednání o podmínkách před obřadem (hudba, technika apod.)
Zájemci o prohlídku z důvodu svatby mohou napsat e-mail vedoucí Kláštera Ostrov Věře Čarné na adresu: carna@dk-ostrov.cz, případně zavolat na tel. 724 509 195, 353 800 523.


31.11.2008 Věčně živé betlémy
Prosinec nám slibuje mnohé, třeba i dostatek sněhu pro dětské radovánky, ale rozhodně Vánoce, pro mnohé ty nejoblíbenější svátky. Nebe bude plné hvězd, hvězdy budou blikat v oknech domů i na vánočním stromečku. Ty největší však budou nad betlémy, které budou vystaveny v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie.
Výstava bude otevřena vernisáží 4. prosince v 17.30 hodin. Letos již popáté ji připravili sběratelé a tvůrci betlémů za přispění Spolku přátel města Ostrova a Domu kultury. Srdečně zveme všechny příznivce této počínající tradice v Ostrově a doufáme, že vystavená díla přinesou všem návštěvníkům stejné potěšení jako nám, kteří jsme je pro ně připravili.
Zdeňka Janischová


19.11.2008 Sojkův vážně nevážný kvintet
Začátkem listopadu se konal v kostele Zvěstování Panny Marie koncert hudebního tělesa s názvem Sojkův vážně nevážný kvintet. Proč zrovna tento název? Stanislav Sojka byl v ostrovské ZUŠ dlouholetým houslovým pedagogem. A členové kvinteta (Jan Volejník, Ivona Hronová, Zuzana Janecká, Jana Rambousková, Jiří Vilímovský) byli jeho žáci, nebo alespoň docházeli hrát do smyčcového orchestru, jehož dirigentem byl učitel Sojka 25 let. Tito mladí lidé se rozhodli uctít veřejným vystoupením památku svého zesnulého učitele, který je hudebně vedl od prvopočátků až k absolutoriu. Počin o to úctyhodnější, že všichni již mají svá civilní povolání (nebo se na ně připravují) a hudba zůstala jejich velkým koníčkem. Když nás tedy Stanislav Sojka letos v dubnu náhle opustil, pojali jeho bývalí žáci myšlenku pokračovat ve stejném duchu, a nezůstalo jen u myšlenky: vyvrcholením byl právě nedělní koncert.
V první části koncertu si zahráli sólisté za doprovodu klavíru skladby Dvořáka, Veraciniho, Smetany, Webera. Tím si připomněli dobu svých sóĺových vystoupení a soutěží. Do svých výkonů se plně položili; všem nám hráli s láskou a nesmírnou muzikalitou. V části druhé se rozezněl celý kvintet; přednesl malý průřez repertoárem smyčcového orchestru. Ten vždy sestával z hudby klasické (či vážné) a okořeněný byl „bonbónkem“ na závěr v podobě úpravy nějaké slavné moderní melodie. Nutno připomenout, že tyto úpravy zvlášť pro orchestr prováděl Jiří Navara, též dlouholetý pedagog ZUŠ a Sojkův přítel. Připomněli jsme si tedy skladby Glucka, Fischera, Dvořáka a Joplina, jehož Ragtimem koncert končil.
Mladí umělci předvedli působivé výkony, na kterých bylo vidět, že základy houslové hry získané u jejich pana učitele jsou pevné, a mohou na nich stavět i nyní. Průvodním slovem program doplnil Jiří Navara, který na svého dlouholetého přítele a kolegu zavzpomínal bez patosu a uváděl jednotlivé skladby tak, jak to dělal na koncertech smyčcového orchestru. Kostel byl zcela zaplněn. Mezi posluchači byli bývalí i současní žáci, kolegyně z houslového a klavírního oddělení, ale i další lidé, kteří se přišli potěšit hezkou hudbou a zavzpomínat na jednu velkou osobnost ostrovské ZUŠ. Popřejme těmto mladým lidem hodně elánu do dalšího hraní a hlavně radost z muzicírování, které v nich zůstane napořád.
Dagmar Tölgová


11.11.2008 Rozhlédni se, člověče část II.
Tentokrát bych vás rád seznámil s pamětními deskami a destičkami, které se v našem městě dají objevit na místech, kde se cosi výjimečného událo. Někdy mají jepičí život. Instalují se, pak zase ruší, mizí v depozitářích nebo sběrných surovinách, opět se instalují. Kladou se k nim věnce, nebo se do nich buší majzlíkem. Naše město asi není žádnou výjimkou. Pamětní desky v našich ulicích můžeme rozdělit do tří skupin. Deska a osobnost (či skupina osob), deska a současně vysazený strom a konečně deska s oslavou dobře vykonané práce.
Desky osobností
Do této skupiny patřila mramorová deska, o které jsem se pouze dočetl ve Stručných dějinách města Ostrova, které sepsal farář Sommer. Deska byla osazena 4. října 1865 na městské radnici na počest návštěvy císaře Františka Josefa I., který sem zavítal 23. června 1864. Kdy pamětní nápis budovu radnice opustil, už asi nezjistíme.
Další deska, již novodobější, musela se změnou doby do depozitáře. Byla odhalena s velkou slávou v roce 1976 na fasádě restaurace Myslivna. Programu odhalení jsem se tehdy osobně zúčastnil, dokonce nafotil pár snímečků, ale kdeže se dnes asi negativ nachází! Text na desce, na dnešní dobu závadný, nás informoval o konferenci, jejíž výsledek dal podnět k založení KSČ na Karlovarsku (tehdy se psal 30. leden1921 a ti lidičkové to asi ještě mysleli upřímně). Jen o kousek dál, na budově průmyslové školy, čteme zlatý nápis z 13. května 1962. Uctívá památku obětí koncentračního tábora Ostrov; velkolepé pietní akty se zde již nekonají, ale vzpomínkový věnec zatím nechybí nikdy a to je asi dobře.
Nyní vejdeme branou do Starého města a prohlédneme si několik památek na ostrovské rodáky či osobnosti, kteří v našem městě žili a pracovali. Dlouhá ulice čp. 102: zde žil pensionovaný učitel Kühnl, autor Dějin města Ostrova vydaných v německém jazyce v roce 1923. V zadním traktu zámku (dnes Rastattské nádvoří) jest možno objevit pamětní kámen s nápisem datovaným 4 dubna 1991, kdy byla v Rastattu podepsána dohoda o partnerství s naším městem. O pár kroků dále, v nice Pohledové zdi v Žižkově ulici, spatříme pamětní desku odhalenou 4. října 1998 na počest J. C. F. Fischera, dvorního kapelníka bádenských markrabat a autora mnoha skladeb barokní hudby. Projdeme-li Zámeckým parkem, máme možnost na zdi klášterního areálu číst jméno Josef Loschmidt. Byl to žák ostrovského piaristického gymnázia, fyzik a chemik, který roku 1869 vypočítal velikost molekuly vzduchu. Velice zajímavé, že?
Poslední dvě desky z této skupiny najdeme již v nové části města. Na budově ,,výškovky“ byl 29. května 1993 Konfederací politických vězňů odhalen nápis na paměť vězňů, díky jejichž práci se v 50. letech naše město tak nebývale rozrostlo. Zatím nejnovější pamětní nápis (odhalený v říjnu 2008) je vzpomínkou na Otu Hofmana, spisovatele a scenáristu, jehož jméno nese velice známý dětský filmový festival. Desku najdete v prostoru mezi Domem kultury a restaurací Družba.
Pamětní deska a výsadba nové zeleně
Na dohled hlavní brány ostrovského zámku roste v malém parčíku od roku 1950 lípa. Nápis pod ní nám říká, že to je dílo členů Sboru dobrovolných hasičů na počest Mírového sjezdu v Sokolově. S Lípami republiky, zasazenými 27. října 1968 k 50. výročí vzniku Československé republiky, nás seznámí tabulka umístěná u vchodu do ZŠ v Májové ulici. A malinký nenápadný kámen s nápisem, ukrytý v zeleni Mírového náměstí nás informuje o tom, že 12. dubna 2003 tento strom zasadil prezident ČR Václav Klaus. Bohulibá činnost.
Naše město a dosažené úspěchy
Předně je to nápis na budově pošty a realizace Projektu teplofikace v letech 1999-2000. Další nápis je na zadní části budovy Městského úřadu: Projekt nové komunikace Klínovecká, rok 2007. Poslední desku uvidíme při návštěvě klášterního areálu: povedený Projekt Historický Ostrov v letech 2005-2007.

Lubomír Mayer, dopisovatel OM


10.11.2008 Kdo byl pan Hermann Klötzl
Napsat ono „byl“ je tentokrát velmi těžké a bolestné. Setkat se s člověkem takové mravní síly, obětavosti, laskavosti a tolerance je velikým štěstím; o to větší smutek působí jeho ztráta...
Hermann Klötzl se narodil 5. listopadu 1919 v Ostrově jako syn odborného učitele stejného jména, který pocházel z Horního Slavkova a učil na ostrovské měšťanské škole, tedy v budově dnešního Městského domu dětí a mládeže. Byl také členem městské rady za německou sociálně demokratickou stranu, vedl zdejší knihovnu. Zemřel však předčasně (roku 1927) a paní Klötzlová se i se svými dvěma dětmi, Hermannem a Thusneldou, uchýlila k příbuzným do Českých Budějovic. Tam také Hermann Klötzl absolvoval německé gymnázium, ovšem s maturitou z češtiny. Velmi dobrá znalost této řeči i živý zájem o české dějiny i literaturu, stejně jako povědomí příslušnosti k České zemi, mu již zůstaly do konce života. Jeho milovaným autorem byl česko-německý spisovatel Adalbert Stifter a jeho kniha ho provázela po celou válku. Sám se stal později také aktivním členem společnosti Adalberta Stiftera. Než však mohl pokračovat v dalších studiích (přál si studovat medicínu), byl povolán do armády a deset let, která měla rozhodnout o jeho dalším uplatnění, strávil na frontě a pak v ruském zajetí. Právě tam došla ocenění jeho znalost českého jazyka. Ovládl i azbuku a mohl tak všem ostatním zprostředkovávat užitečné informace. Ze zajetí, o kterém nerad mluvil, se vrátil až v roce 1948. Podařilo se mu, s pomocí Červeného kříže, nalézt bydliště své matky a sestry ve vesnici v blízkosti Lipska, kde žily po odsunu v roce 1946. Po čase získal práci u německých železnic v Hamburku, kde působil, později již jako vedoucí personálního oddělení, až do důchodu. V Hamburku založil také rodinu; s manželkou Elisabeth vychoval dvě děti: dceru Giselu a syna Günthera, který splnil otcovo původní přání a stal se lékařem.

Ačkoli Hermann Klötzl prožil v Ostrově (tehdy také Schlackenwerthu) vlastně pouhých sedm let, stalo se pro něj toto město celoživotním magnetem, jehož síla s přibývajícím věkem ještě narůstala. Pravidelně jezdil do Ostrova z Hamburku vlakem, celých osmnáct let, nejméně dvakrát či třikrát do roka. Oslavil zde také osmdesáté narozeniny v kruhu svých ostrovských přátel: zastupitelů města, římsko-katolického farního společenství i Spolku přátel města Ostrova. Ale nebyly to zdaleka jenom vzpomínky a návštěvy, čím se zde zabýval. Všechny aktivity, které pan Klötzl svému rodnému městu za ta léta soustavně a nezištně věnoval, nelze snad ani vyčíslit, tím méně docenit. Jako jednatel spolku ostrovských rodáků a díky své výborné znalosti češtiny zprostředkovával všestranně partnerské vztahy Ostrova s bádenským Rastattem, překládal potřebné stati, tlumočil rozhovory. Působil při zakládání Spolku přátel města Ostrova a jeho spolupráci s rodáckým spolkem, jehož duší se stal, i při budování pomníku na paměť všech zemřelých německých obyvatel ostrovské farnosti, těch, jejichž hroby na hřbitově byly takřka úplně likvidovány.
Věnoval se také činnosti badatelské. Pravidelně proto navštěvoval karlovarský státní archiv i karlovarské muzeum, pořídil kopie farní kroniky i kroniky Sester křesťanské lásky. Pro knihovnu Spolku přátel Ostrova opatřil řadu publikací a novinových článků, shromažďoval vzpomínky rodáků. Aktivně se podílel také na práci ostrovského farního společenství. Všemožně (i finančně) je podporoval, věnoval mu mimo jiné také velmi cenné faksimile tzv. Ostrovského kodexu, legendy o sv. Hedvice, rukopisu z poloviny 14. století. Inicioval mezi věřícími v Rastattu sbírku, z jejíhož výtěžku byla restaurována silně poškozená řezaná socha Einsiedelnské madony a podílel se na sbírce určené na záchranu Einsiedelnské kaple. Měl zásluhy na přátelských vztazích ostrovských a rastattských farníků a kontaktech se severoněmeckým Ebstorfem, odkud pochází socha ostrovské Panny Marie Věrné. Každou návštěvu Ostrova provázel dar, ať již kniha, informace, příspěvek či setkání samo. Tento příliv účinného přátelství a snahy o vzájemné porozumění, které nelze snad ani v celém rozsahu a dosahu zhodnotit, vedl k udělení čestného občanství města Ostrova Hermannu Klötzlovi „za zásluhy o vzájemné sbližování a spolupráci na badatelské činnosti“ (19. ledna 1996).
Naposledy jsme se s ním v Ostrově setkali při loňské pouti sv. Michaela. Té letošní už se pan Klötzl ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit. Zemřel v Hamburku 1. října 2008. Osobnosti, k nimž pan Klötzl patřil, jejich ryzí charakter, ochota pomáhat a úcta ke každému z bližních, jsou tou nejjistější zárukou a oporou důstojného soužití mezi lidmi i mezi národy. Čestný občan města Ostrova Hermann Klötzl proto nesmí být zapomenut.
Mgr. Zdeňka Čepeláková


15.10.2008 Rok v klášteře
Přijdou? S napětím jsme všichni vzhlíželi k zatažené obloze a bráně klášterního areálu. Tři čtvrti na devět, a nikde ani živáčka… Ale přišli, a nejen ten první den otevření Posvátného okrsku, 29. září 2007, ale přicházeli po celý rok. Ostrované i pacienti z lázní, návštěvníci ze Saska, časem začalo přibývat návštěvníků z celé republiky i ze vzdálenějších částí Německa, z míst spojených s dějinami Ostrova. Ze vzdálených koutů světa jsme zde přivítali návštěvnice z Indie, rodinu z Korsiky, z Kanady. A díky promyšlené dramaturgii výstav a koncertů přicházejí lidé do těchto prostor opakovaně, takže se klášterní areál pomalu stává neodmyslitelnou součástí kulturního dění v Ostrově.
Klášter není jen kulturní zařízení
Potěšující je, že se areál stává i místem běžného denního života. V létě přicházejí maminky s kočárky posadit se na lavičku do stínu. Kdo si potřebuje na chvilku zajít na internet, využije počítače umístěného v klášterním kostele. Několika mladým párům učaroval areál natolik, že si právě zde řekli své: Ano. Snoubencům se tu mohou přihodit nezapomenutelné věci! Při přípravě jednoho svatebního obřadu budoucí novomanželé stoupali k Einsiedelnské kapli, když se ozval shora nezvyklý zvuk. Nad našimi hlavami prolétl čáp, usedl na střechu kostela čelem k nám a jal se klapat zobákem. Nevěsta se po vzpamatování z úžasu dala do fotografování. Po chvíli se nám uvnitř zdálo, že je venku opět nějak více hluku. Nevěsta vyhlédla ven a nevěřila svým očím: na střeše již klapali čápi dva!
Návštěvníci se zájmem spolupracují
Mnozí s sebou přinášejí i nové informace a podněty. Nečekali jsme, že se objeví dosud žijící absolventky dívčího penzionátu ve zdejším v klášteře. Dokonce přijela i devadesátiletá paní, která tady kdysi vedla kurs hry na varhany! Navštívil nás obyvatel německého Selbu, který nám pak zaslal elektronickou kopii vysvědčení své maminky z ostrovské klášterní školy z roku 1925. Další návštěvnice z Německa nás upozornila, že originál Ostrovského kodexu (vzácný rukopis z doby Karla IV.) se v současné době pravděpodobně nalézá v USA v muzeu GeHy. Host z Moravy nám oznámil, že Vysoká škola zemědělská v Lednici vystavuje model kdysi vyhlášené ostrovské zámecké zahrady, nazývané osmým divem světa. Ostrovští vypravují, jak se topilo kostelními lavicemi ve vojenské prádelně či jak se při klukovských hrách dalo prolézt z konce kostela podzemní chodbou až za blízké domky, nebo jak nejmenší kaplička v areálu kláštera sloužila jako zkušebna plynových masek. (Možná i mnozí čtenáři mají své vzpomínky na tato místa, bylo by hezké, kdyby se o ně přišli rozdělit.)
Bývalí vězni vzpomínají v kapli sv. Floriána
Přicházejí také pamětníci s osobními vzpomínkami do Památníku obětem zla v kapli sv. Floriána. Je to hodně působivé místo. V červnu zde jednomu staršímu návštěvníkovi došla řeč. Pohlédl totiž do knihy o sochaři Jaroslavu Šlezingerovi, otevřené právě na straně s táborovými poukázkami v hodnotě 50hal, jimiž vězňové platili v krámku uvnitř lágru. Ještě nám stačil říci, že jezdíval do lágrů s mlékem a jednou si zapomněl cigarety. Chtěl si tedy pro ně dojít do zmíněného krámku, ale tam se mu vysmáli, že zde platí jiná měna. Pak se tak zabral do vzpomínek, že už na nás nikoho nepromluvil. Návštěvníci, z jejichž rodiny byl někdo zavřený v lágru, o tom většinou mluvit nechtějí. Zdravotní sestra, dnes již starší žena, vzpomněla na nadřízeného, který jim v práci jednou ukázal nohy plné jizev. Byly to stopy po zářezech drátů, jimiž měli vězni omotané nohy, když se přesouvali z lágru na pracoviště, tři kilometry v mrazu, pevně svázáni.
Přijíždějí známé osobnosti
Gabriele Wiechert ze Sulzbachu, pravnučka skladatele J.C.F. Fischera, navštívila areál letos v květnu. Netušila, že je zde její prapředek znám a vážen. Vždyť i naše městské fanfáry byly zkomponovány na hudební motivy ze skladeb tohoto barokního umělce! Překvapeně se rozhlížela po prostoru chrámu, kde jistě bezpočtukrát dirigoval svoji kapelu. Byli jsme překvapeni návštěvou majitele stáčírny vod v Kyselce Itala Pascaleho, jehož doprovázel současný majitel Lázní Kyselka. Zápis v knize návštěvníků prozrazuje, že oba vnímali působivou atmosféru, která zde panuje. Okouzlen byl i houslový virtuos Jaroslav Svěcený, který si po koncertě prošel celý areál. Na otázku, jestli by přijal další pozvání, odpověděl bez váhání: „Sem? Vždycky!“
Výstavy navštěvují i nevidomí
Na návštěvu přijela i skupina z karlovarského Tyflocentra. Jak uzpůsobit prohlídku těm, kteří vidí spíše hmatem než očima? Ale síla příběhů je naštěstí mocná pro všechny bez rozdílu, vidomé i nevidomé. Kdoví, možná právě tito lidé s vyvinutějším vnitřním vnímáním lépe vyciťují atmosféru míst, v nichž se nacházejí. Ale nutno říci, že ani běžným návštěvníkům není odepřeno usednout a vybavit si před vnitřním zrakem děje, které se zde kdysi odehrávaly. Potřebuje-li někdo trochu podpory pro svoji fantazii, lze na prvním kůru promítnout krátký film o gotickém či renesančním Ostrově. (Pokud někdo nestihl výstavu o Mattoniho Kyselce, máme zde ještě krátký film na toto téma či dobové fotografie.)
Pozvání platí všem
Nedávno nás navštívila kurátorka pražského Uměleckoprůmyslového muzea. I ta zde objevila něco, s čím se dosud nesetkala: malý Ježíšek v maminčině náruči (gotická soška Panny Marie) drží atribut, který se nevyskytuje nikde jinde v Čechách než právě v Ostrově. Jakou má souvislost se vzácnou středověkou mapou světa, to se můžete dozvědět právě od průvodkyň klášterním areálem. Skupinu návštěvnic s kurátorkou zaskočil v areálu také jeden neobyčejný zážitek, díky kterému jim prý naskočila husí kůže. Co to bylo? To nemůžeme prozradit, třeba bychom odradili bázlivější návštěvníky. Bude lepší, když si každý přijde sám pro své vlastní zážitky. A večerní procházka k osvětlenému areálu má svůj půvab v létě i v zimě.

Jaroslava Velemanová


15.9.2008 Výstava betlémů v kostele Zvěstování Panny Marie
Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 4. prosince v 17.30 hodin.
Venku ještě příjemně hřálo slunce, nikomu se na adventní čas nechtělo ani pomyslet, ale příprava výstavy betlémů ostrovských sběratelů již začala. Vlastně již dlouho před tím. Řezbář Václav Nekola vymýšlel a vyřezával ve volných chvílích nové postavy do svého betlému. Také Zdeňka Janischová žije tímto krásným koníčkem, sběratelstvím papírových betlémů, celý rok. Již ohlásila nové „úlovky“! Ještě v době, kdy jsme připravovali Michaelskou pouť, zazvonil telefon: Nabídka na vystavení vyšívaného betlému. Odkud?
Nechte se překvapit! Věra Čarná, ved. Kláštera Ostrov


<< 1   2   3   4   5   6   7   8  9  10   11   >>