Občan Podnikatel Turista
Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie
Kaple sv. Floriána Kaple sv. Anny Kaple P. Marie Einsiedelnské Úvodní strana
Kolej piaristů
Česky Deutsch English Česky Deutsch English

Aktuality
12.9.2008 Soutěž pro děti: Udělejte si svůj betlém!
Vyzýváme všechny školní třídy, výtvarné kroužky, školní družiny v Ostrově: Vytvořte si svůj betlém a přihlašte jej do soutěže. Při práci se děti mohou dozvědět o křesťanských tradicích, probudit svou fantazii. Termín odevzdání je od 25. do 28. listopadu 2008 v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie. Odevzdané betlémy budou vystaveny a návštěvníci výstavy budou vybírat nejhezčí a nejnápaditější dětské výtvory.
Velikost betlémů je omezena velikostí 1,5 x 1,5 x 1,5 m, jinak konzultujte s vedoucí Kláštera Ostrov Věrou Čarnou, tel 353 800 523 nebo 724 509 195. Vítězové budou vyhlášeni před posledním adventním koncertem (21. prosince) přímo v kostele.


10.8.2008 Smutný pohled Heinricha Mattoniho
V prostorách klášterního kostela Zvěstování Panny Marie v Ostrově se 4. července uskutečnila vernisáž, kterou byla zahájena výstava věnovaná historii lázní Kyselka. Návštěvnost by Mattoniho, jednu z našich významných historických osobností Karlovarska, jistě potěšila, současná tvář jeho lázní však nikoli. Honosné stavby a lázeňský život v době největšího rozkvětu dnes upadají v zapomnění. Dávno se vytratil lesk lázní, jimiž se pyšnil a které ho proslavily nejen u nás, ale i ve světě. Smutný by byl jeho pohled na dílo, které vybudoval i přes nedůvěru druhých a k němuž upínal své síly a víru v budoucnost. Samotná vernisáž byla provázena nevěřícnými pohledy zúčastněných, podivujících se nad půvaby lázní v letech minulých.
V den otevření výstavy byla přítomna téměř stovka návštěvníků, a to nejen z Ostrova, ale také z jiných krajů i ze zahraničí. Úvodní slovo patřilo řediteli pořádajícího Domu kultury Ostrov Markovi Poledníčkovi, poté promluvil památkář Lubomír Zeman, který hovořil nejen o původní podobě lázní, ale také o momentálním upadajícím stavu.
„Lázně při dosavadním postupu chátrání čeká neodvratný zánik,“ řekl mimo jiné památkář Zeman. Celkovou atmosféru vernisáže umocnil hudební soubor Velmi malý orchestr Barbary Divišové pod vedením Pavla Žemličky.
K nejvzácnějším vystaveným exemplářům patří kniha lázeňských hostů s podpisem řeckého krále Otty Bavorského z roku 1840, po němž byl pojmenován Ottův pramen, dále certifikáty bulharského cara a Apoštolské stolice, stavební výkres hrobky Heinricha Mattoniho a mnoho dalších zajímavostí, které návštěvníky zaujmou a umožní alespoň trochu nahlédnout do historie Kyselky. Vystaveným exponátům dominuje bronzová socha Heinricha Mattoniho v životní velikosti, zapůjčená obcí Kyselka, jejíž vážný pohled symbolicky předznamenává budoucí smutný osud lázní.

Aneta Hoffmeisterová


15.7.2008 Fotoklub děkuje
Děkujeme ostrovskému občanovi Jaroslavu Čejkovi, který daroval Fotoklubu svůj zvětšovací přístroj historické ceny. Další historický fotografický zvětšovací přístroj, rovněž darovaný Fotoklubu, pochází z majetku Nemocnice Ostrov. Po odpisu a určení k likvidaci přístroj zachránil člen Fotoklubu Alois Matula, který jej vyčistil a dal do pořádku tak, aby jej bylo možné jako vzácný exponát vystavit. V současné době je k vidění na výstavě Fotoklubu v kostele Zvěstování Panny Marie v Ostrově.


1.7.2008 MATTONIHO KYSELKA aneb Heinrich Mattoni už není
Když jsme začali připravovat první prázdninovou výstavu
v klášterním areálu v Ostrově, hledali jsme téma, které by mělo sílu překročit hranice nejen našeho města, ale pokud možno i karlovarského regionu. Shodou okolností jsme se seznámili s člověkem, který před jistou zkázou zachránil dokumenty nedozírné ceny. Vedle dlouhé řady vzácných dobových fotografií a pohlednic uchoval také originální listiny a dobrozdání, které dokumentují nejslavnější časy lázní Kyselka.

Česká země oplývá nejen mlékem a strdím, ale také četnými minerálními prameny a mezi nejznámější bezesporu patří Mattoniho kyselka. Prameny v Kyselce byly navštěvovány už ve 13. století. Od konce 18. století hovoříme o lázních, o jejichž vznik se zasloužil hrabě Vilém z Beubergu, který byl majitelem kysibelského panství. Zřídil nové jímání pramenů a položil základy k vybudování lázní. V roce 1872 prameny převzal Heinrich Mattoni. V tu dobu se stáčelo 670 tisíc lahví kyselky ročně a po 25 letech se objem zvýšil na téměř osm miliónu lahví. Pod Mattoniho vedením vzkvétala celá oblast. Jen tři roky po získání pramenu Mattoni koupil od hraběte Černína také lázně. Mattoni postavil vilu, lázeňský palác, kolonádu, hotely a další objekty. V lázních Kyselka pulsoval život.

Výstava se uskuteční v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie v Ostrově od pátku 4. července 2008 do neděle 7. září 2008. Vedle fotografií a vzácných listin bude k vidění také řada předmětů jako původní hliněné a skleněné láhve, etikety, kniha lázeňských hostů a další vzácnosti. Letošní výstavou hodláme učinit malý exkurz do slavného období jednoho místa v našem regionu. Vzhledem k tomu, že v roce 2010 uplyne 100 let od smrti Heinricha Mattoniho, bude to o těchto prázdninách jen o malá „ochutnávka“ z velké expozice, kterou k tomuto výročí připravíme.


Ing. Marek Poledníček, řed. DK Ostrov


Mattoni už není


26.6.2008 Ostrov získal významné ocenění v soutěži Stavby Karlovarského kraje roku 2008
Více se dočtete v přiložené tiskové zprávě.


4.6.2008 Ostrov má novou Národní kulturní památku
Kulturní památky jsou hnací silou cestovního ruchu. Turisté vyhledávají němé svědky historie a snaží se potěšit zrak i duši. V Ostrově se nachází kulturní památka poněkud jiného formátu. Je to Věž smrti v areálu bývalé Škodovky, která byla letos v květnu prohlášena Národní kulturní památkou. Tento průmyslový objekt z padesátých let minulého století sloužil k třídění uranové rudy, vytěžené v nedalekých dolech na Jáchymovsku. Věž smrti byla posledním článkem soukolí nejen těžby a zpracování radioaktivní suroviny, ale především boje proti tzv. „třídnímu nepříteli“. V těchto místech otrocky dřela špička našeho národa, inteligence a také kněží, kteří se nesmířili s bolševizací České republiky. Nejznámějším z „muklů“ (Mužů Určených K Likvidaci) byl akademický sochař Jaroslav Šlezinger, který vedle dřívějšího bohatého díla vytvořil také sousoší na průčelí Domu kultury v Ostrově a zároveň, ale potají, Křížovou cestu, která je umístěna v kapli sv. Floriána. Věž smrti i s okolními pozemky byla ještě donedávna majetkem společnosti Škoda holding. Je příznačné, že právě v tuto dobu Škodovka objekt i s nutnými pozemky věnovala Konfederaci politických vězňů za symbolickou jednu korunu. V budoucnu by tady mělo vzniknout Mezinárodní muzeum otrockých prací.

Již dnes na toto místo vodí své studenty vyučující ostrovského Gymnázia Ivan Machek, který kromě běžné pedagogické práce vykonává také funkci preventisty sociálně patologických jevů.
„Chci, aby moji studenti pochopili, že dějepis dvacátého století není virtuální realita, ale že místa a prožitky utrpení (a zvláště tady v okolí, což mnozí neví) formovaly i naši současnost. Někteří studenti, zvláště ti, kteří nejsou přímo z Ostrova, jsou dost překvapeni, že tady v okolí nějaké tábory byly,“ vysvětlil Ivan Machek. Na Gymnáziu jsou však dle jeho sdělení i poučení studenti, kteří ve spolupráci s Walburgou Mikešovou, kronikářkou Ostrova, mapovali minulost pomocí rozhovorů s pamětníky a hledáním informací v archivech, jako například letošní maturant Gymnázia Jan Bubal.

Na území Karlovarského kraje jsou čtyři Národní kulturní památky: Hrad a zámek Bečov, relikviář sv. Maura (tamtéž), nově pak klášter Teplá a ostrovská Věž smrti. Tím, že byla Věž smrti v Ostrově vyhlášena Národní kulturní památkou, nám byl svěřen historický úkol: střežit paměť národa, aby hrůzy komunistického režimu padesátých let dvacátého století nebyly nikdy zapomenuty. Jen tak se dá snad dosáhnout toho, aby se období totality v jakkoli maskované podobě už nikdy neopakovalo.

Ing. Marek Poledníček, řed. DK Ostrov


28.5.2008 Zaváté šlépěje v kapli sv. Floriána
V rámci „křížové cesty“ k zakončení IX. Jáchymovského pekla byla v neděli 25. května v kapli sv. Floriána v klášterním areálu v Ostrově slavnostně instalována zmenšená kopie plastiky Zaváté šlépěje od akademického sochaře Jaroslava Šlezingera. Umělecké dílo znázorňuje matku s dcerou, zarmoucené nad ztrátou manžela a otce. Zaváté šlépěje jsou místěny pod hlavním křížem, který symbolicky pomáhají nést ostatním obětem veškerého násilí na Ostrovsku.
MP


21.12.2007 J. C. F. Fischer opět v Ostrově
V rámci koncertního programu v nově otevřeném ostrovském klášterním areálu se konal (mimo jiné) koncert k poctě barokního hudebního skladatele Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. Důvodem takovéto pozornosti je skutečnost, že tento vynikající hudební skladatel, mistr klavírní suity nazývaný Bádenským Bachem, studoval a řadu let působil na ostrovském zámku a v klášterním kostele. Kromě tohoto koncertu jsme se snažili pro milovníky vážné hudby a pro ostrovské patrioty zajistit také CD s nahrávkou Fischerovy hudby. Tato snaha byla korunována úspěchem a od poloviny listopadu si je můžete zakoupit v ostrovských informačních centrech. Jedná se o skladby z pražského archivu řádu Křížovníků, pro které J. C. F. Fischer často komponoval, pod názvem Missa Inventionis Sanctae Crucis Concertus
de Sancta Cruce, O Crux Venerabilis a Ofertorium de Dedicatione Templi v podání orchestru Musica Flora a sboru Boni Pueri pod taktovkou Marka Štryncla. Další zajímavostí je, že tato nahrávka je světovou premiérou vydání uvedeného díla. CD je také možno si poslechnout v hudebním oddělení ostrovské knihovny.

Ing. Marek Poledníček



23.11.2007 Ostrovská porcelánka Pfeiffer and Löwenstein

V nově otevřené expozici v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie v Ostrově je k vidění unikátní výstava ostrovského historického porcelánu. Historie i produkce ostrovské porcelánky Pfeiffer a Löwenstein je zde samostatně, s přehledem o jejím vývoji, představena poprvé.

Sílící zájem o porcelánové nádobí, které se v 70. letech 19. století stalo běžným vybavením domácností a bylo vyráběno sériově, byl jedním z důvodů, které vedly roku 1873 Josefa Pfeiffera (1829-1912) z Rybář a Ludwiga Löwensteina (1830-1901) z Hroznětína k rozhodnutí založit v Ostrově (Schlackenwerthu) továrnu na porcelán. Blízkost železniční tratě, těžiště surovin i dostatek vody, stejně jako množství pracovních sil v okolí Ostrova, znamenaly další výhodné předpoklady pro zahájení výroby. Jako veřejná obchodní společnost Pfeiffer a Löwenstein byla porcelánka zapsána k 1. lednu 1874. Vyráběla běžný i luxusní porcelán jídelní i nápojový, také porcelán hotelový, soupravy na mytí i dětské nádobíčko. Byla vybavena třemi kruhovými pecemi a jednou pecí muflovou, vlastním mlýnem na porcelánovou hmotu, točírnou a malírnou. Josef Pfeiffer mladší (1869-1942) a Rudolf Löwenstein (1873-1923), kteří továrnu převzali od svých otců v roce 1901, provoz modernizovali a rozšířili sortiment. Ve 20. letech minulého století měla porcelánka na tři stovky zaměstnanců. Noví majitelé vytvořili také úzké vazby na vídeňskou firmu Josef Böck, která spolupracovala od roku 1900 s předními vídeòskými umělci, později avantgardním uměleckým sdružením Weiner Werkstätte. Výrobky realizované v Ostrově podle návrhů sdružení WW pro Josefa Böcka znamenaly výrazný posun produkce ve výtvarné kvalitě směrem k soudobé tváři porcelánu ve stylu secese a art deco. Ostrovská porcelánka se stala jedním z hlavních dodavatelů této firmy i prestižních obchodních domů v čechách a zahraničí. Zaručovala prvotřídní porcelánovou hmotu a špičkové zpracování tvaru i dekoru. Produkce první poloviny 20. století ji zařadila (i přes velkou konkurenci) k nejhodnotnějším zástupcům keramické výroby v čechách. Roku 1925 získala ocenění na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži. Je dokladem vlivů, které působily na uměleckořemeslnou tvorbu doby secese a art deco, stejně jako příkladem přínosu progresivních snah v produkci porcelánek na Karlovarsku. Kvalita a rozsah ostrovské produkce i možnost vývozu později klesaly, hlavně v souvislosti s válečnými událostmi čtyřicátých let. V říjnu 1945 byla továrna znárodněna a o tři roky později výroba zcela zastavena.



16.11.2007 Posvátný okrsek v popředí zájmu

Slavnostní otevření klášterního areálu proběhlo v rámci tradiční Michaelské pouti v sobotu 29. října. Pro návštěvníky byl připraven kulturní program a prohlídky s výkladem po celé dva dny zdarma. I přes sobotní nepřízeň počasí do klášterního kostela i kaplí proudily stovky návštěvníků od brzkého rána.

Na prvním koncertu Smíšeného pěveckého sboru ostrovského Gymnázia pod vedením Libora Veličky byl takřka plný kostel. V tu dobu do areálu zavítal první vzácný host, Mons. František Radovský, biskup Plzeňský, který byl u počátku jednání ohledně budoucnosti kláštera. Opravou areálu byl nadšen, velice ocenil citlivou opravu kláštera a zejména pak kaple sv. Floriána. Podrobně se seznámil s jednotlivými etapami utrpení na Ostrovsku a ve své řeči v rámci obřadu svěcení kříže zdůraznil potřebu vyrovnat se s dějinami takovým způsobem, který nedovolí zapomenout na dřívější křivdy. Slavnostního otevření klášterního areálu spojeného se symbolickým přestřižením pásky se zúčastnil náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Vačkář, hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel, první náměstek hejtmana Karlovarského kraje Jan Zborník, starosta města Ostrova Jan Bureš a vedle ostrovských občanů (kteří kostel zaplnili do posledního místečka) ještě řada dalších vzácných hostů. Společným jmenovatelem slavnostních proslovů všech zúčastněných byla radost nad úspěšně dokončeným dílem a odpovědnost za historický odkaz našich předků. Slavnostním otevřením Posvátného okrsku započala nová etapa jeho historie, do které se v prvních dvou týdnech provozu zapsala mimo jiné i návštěva ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka, konference o cestovním ruchu, slavnostní předání ocenění nejlepším žákům a školám Karlovarského kraje a koncert na počest barokního skladatele Johana Caspara Ferdinanda Fischera. O tom, jak přitažlivý klášterní areál je, svědčí v neposlední řadě na 500 platících návštěvníků během prvních 14 dnů. Pevně věřím, že jsme teprve na začátku cesty a že se Ostrov spolu s Posvátným okrskem stane významným, turisty vyhledávaným, kulturním, společenským a duchovním centrem.


Ing. Marek Poledníček



<< 1   2   3   4   5   6   7   8   9  10  11   >>