Občan Podnikatel Turista
Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie
Kaple sv. Floriána Kaple sv. Anny Kaple P. Marie Einsiedelnské Úvodní strana
Kolej piaristů
Česky Deutsch English Česky Deutsch English
Posvátný okrsek
Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie
Spolu s kolejí otců zbožných škol – piaristů založila vévodkyně Anna Magdaléna Sasko-Lauenburská roku 1666 také kostel, přiléhající k budově konventu a původně krátkou krytou chodbou spojený se sasko-lauenburskou pohřební kaplí. Raně barokní kostel, jehož stavbu vedl pražský stavitel Martin Reiner, byl spolu s konventem vysvěcen 16.září 1674. Jednolodní stavba s bočními kaplemi – výklenky, dvěma kúry a s úzkými postranním emporami, má střídmě řešené průčelí. Zvonice byla podle italského vzoru volně přistavěna a teprve později spojena s objektem kostela zákristií.

Vnitřním vybavením kostela byl pověřen "ostrovský sochař" Martin Möckel /1643-1719/, který vytvořil v letech 1670-1673 hlavní oltář s řezanými sochami sv.Jáchyma a sv. Anny, kazatelnu s reliéfy na biblické náměty, postavami Krista, Mojžíše s  deskami desatera, krále Davida a andílky a dva postranní oltáře. Jeden z nich byl později upraven. Druhý, oltář Příbuzenstva Kristova s postavami evangelistů Matouše a Lukáše stejně jako původní vzhled a vybavení dalších čtyř postranních oltářů, oltáře hlavního, kazatelny i skupiny Kalvárie známe však již jen z fotografií. Zachovaly se pouze fragmenty oltářních konstrukcí, několik soch a dva oltářní obrazy – Sv. Josef z Calasanzy, dílo malíře Josefa Mellinga z roku 1765 a Přibuzenstvo Kristovo, práce místního malíře Franze Xavera Hickmanna, datovaný rokem 1853 a umístěný na oltář dodatečně. Nejbohatší výzdobou vynikal tzv. "záslibný oltář" sv. Jana Napomuckého, který dala v letech 1691-1692 zřídit markraběnka Franziska Sibylla Augusta Bádenská. Byl díkem za ochranu manžela a vojevůdce, markraběte Ludwiga Wilhelma Bádenského a jeho vítězství v rozhodující bitvě proti Turkům u Szlankamen na Dunaji roku 1691. Další oltáře byly zasvěceny sv. Antonínu Paduánskému, zakladateli řádu piaristů sv. Josefu z Calasanzy, sv. Floriánovi a Čtrnácti svatým pomocníkům. Poslední byl stejně jako Kalvárie, dílem řezbáře Karla Lorenze z Hroznětína, z první poloviny 19. století.

Ze tří kostelních zvonů se po válečných rekvizicích zachoval jen jediný, sv. Anna, se sasko-lauenburským erbem a zbožnými nápisy, který ulil roku 1673 pražský zvonař Nikolaus Löw. Tento zvon byl ještě před rekonstrukcí zvonice z bezpečnostních důvodů přenesen do věže farního kostela.

Záchrana maximálně devastovaného kostela, kterému hrozila demolice, začala nejnutnějšími zásahy na konci 80. let. Úplná rekonstrukce pak probíhala po etapách v letech 2001-2007. Přesto, že vnitřní vybavení kostela je už z převážné části nenávratně ztraceno a zničeno, je dnešní stav kostela skutečností ještě nedávno jen těžko představitelnou a uvěřitelnou. Obnovený interiér je určen pro multikulturní využití a muzeální expozice.